Rozhovor s Janou Pálkovou o D43

4. 9. 2018

Jak dlouho už se věnuješ tématu dálnice D43?
V letošním roce tomu bude dvacet čtyři let.

Co tě k tomu přivedlo?
Z tehdejších bystrckých „Našich novin“ jsem se dověděla o záměru postavit přes Bystrc dálnici. Od malička jsem měla k Brnu – Bystrci a Brněnské přehradě, zvláštní vztah. Narodila jsem se v Praze a odtud jsem jako dítě jezdila do svých 12 let do Brna k babičce a dědečkovi na prázdniny. Už tenkrát jsem vnímala, jak je Brno mimořádné město svou zelení, krásným okolím a blízkostí rekreační oblasti Brněnské přehrady dostupné městkou hromadnou dopravou. Představa bydlení a rekreace u dálnice D43 nejen mně, ale i dalším lidem v hustě obydleném území, nešla propojit. Proto jsme se o tuto problematiku začali zajímat a postupně zjistili řadu nesrovnalostí, mýtů, různých pochybení a podivných postupů v územním plánování a také značnou neochotu ke komunikaci, zvláště na úrovni kraje. Proto jsme dostupnými prostředky, s využitím zákonných možností, na tuto problematiku upozorňovali.

Změnila se za ta léta nějak zásadněji situace kolem dálnice D43?
Může se zdát, že ne, ale doufám, že ano.

S kým spolupracuješ ve svých iniciativách?
S bystrckými a brněnskými občany a zastupiteli, se zástupci obcí a spolků na trase plánované D43. Od počátku jsem se setkala s porozuměním a podporou u členů a sympatizantů Strany zelených.

Jaké jsou nyní možnosti řešení (varianty výstavby D43)?
Za aktivní účasti občanů a spolků byla autorizovaným projektantem v roce 2009 vypracována tzv. Optimalizovaná varianta D43, která je vedena od severu až po napojení na D1 v maximálních vzdálenostech od všech obcí a měst na trase tak, aby všude tvořila obchvaty, včetně obchvatu celého Brna. Před krajskými volbami v roce 2016 zástupci veřejnosti z řad občanů vyzývali krajské zastupitele, aby dopracovali krajský územní plán a schválili konečný koridor pro D43. Krajští zastupitelé místo toho schválili jen systém dvou územních rezerv, jednu rezervu pro 80 let starou Hitlerovu trasu a jednu rezervu pro nově navrženou optimalizovanou trasu, která řešila i nejviditelnější dopravní problém – zácpy v Lipůvce. Tím, že kraj neudělal ani v roce 2016 potřebné rozhodnutí, celou situaci jen zhoršil a o řadu let prodloužil řešení nejen dálnice D43.

Proč je vybudování obchvatu Brna Boskovickou brázdou lepší variantou?
Tranzitní doprava nepatří do měst a obcí. Můžeme sledovat, jak obce a města, zatížená automobilovou a kamionovou dopravou, usilují o obchvaty a na mnoha místech již jsou obchvaty postaveny. Brno zatím obchvat nemá, tedy všechna automobilová doprava musí přes město, i ta, která pouze projíždí a směřuje do vzdálenějších cílů. Ve směru sever – jih je možnost vést obchvat Brna pro tranzitní dopravu právě Boskovickou brázdou a oddělit ji tak od dopravy městské a cílové do Brna a z Brna. Pokud někteří plánovači argumentují, že na průtahu přes Bystrc a přes další městské části by byla vyšší dopravní zátěž, mají pravdu, ale zcela pomíjejí, že tento dopravní mix a vyšší dopravní zátěž by způsobily nejen zpomalení průjezdnosti, ale také větší zatížení hlukem a větší znečištění ovzduší. O negativních dopadech mohou vyprávět např. občané Bosonoh a Troubska.

Jak to vidíš z hlediska Bystrce?
Zkuste si představit, že k dnešnímu provozu na „Staré dálnici“ přidáme kamiony dálkové dopravy po transevropské síti TEN-T a že údolí řeky Svratky přes Komín bude sloužit jako přivaděč na D43 s napojením u přehrady v blízkosti Santonu. Třicetitisícová Bystrc nemůže být spojena s městem Brnem jen jednou silnicí a každý ví, že ta okolo řeky Svratky je už dnes ve špičkách zoufale přetížena. Argumentace tunelem v Bystrci se hroutí, jen když se podíváte trochu „pod pokličku“ tohoto přístupu. Nedávná studie (publikovaná i na tomto WEBu) ukázala, že mimoúrovňová křižovatka v oblasti Přístaviště a Santonu by zde prakticky zlikvidovala rekreační oblast. Tunelem by se ztratila flexibilita najíždění na Starou dálnici, nemluvě o tom, že projektanti neví, kudy by vedla doprovodná komunikace, kam by byl převeden provoz v případě kolize na dálnici. Mezi domy do Bystrce?

Jaký je tedy závěr?
Vše jednoznačně mluví pro co nejrychlejší vybudování obchvatu celého Brna, tedy zcela mimo jeho obydlená území i navazující rekreační a rozvojové oblasti.
Moderní projekt Optimalizované trasy D43 myslí nejen na obce severně od Brna včetně Lipůvky, ale také na Kuřim a celou brněnskou aglomeraci. Odvedení zhruba 15 tisíc aut denně po D43 kvalitním severním obchvatem Kuřimi na dálnici D1, z toho zhruba 4 – 5 tisíc kamiónů, by bylo okamžitým a velkým přínosem, a to i pro ty brněnské městské části jako jsou Řečkovice, Královo Pole a Žabovřesky, kudy tranzitní doprava dnes projíždí a bude projíždět, pokud nebude vybudován obchvat celého města Brna.

Jany Pálkové se ptala Monika Šimková